V rámci hledání, jak dál po zranění kolene – a zároveň řešení toho, že moje koleno mě úplně neposlouchá – jsem objevila něco, co se jmenuje pohybová praxe, a začala studovat u Adrieny Pecinové. Kdykoliv se mě někdo zeptá, co to vlastně dělám, tak vymyslet odpověď je fakt těžký a pokaždé vypadá jinak – jinak s ohledem na to, kdo a proč se ptá a co se zrovna v mé praxi děje. Dříve byla často má odpověď „hej, je to všeobecný pohybový rozvoj“, což není špatně, život je taky tak
